Arcibiskup

Jeho Vysokopřeosvícenost Michal, arcibiskup pražský a českých zemí

(občanským jménem ThLic. Michal Dandár Th.D.)

Důstojní otcové, drazí bratři a sestry v Kristu!

Uplynulý rok byl opět pozna­menán celosvětovou pandemií nakažlivé choroby, která se stala hlavním tématem nejen v médiích, ale je i snad nejčastěji skloňová­na jak ve veřejných promluvách politiků i soukromých rozhovo­rech všech lidí. To co se nejprve zdálo jako situace, která brzy po­mine, se ukázalo jako dlouhodobá hrozba a zdroj nejistoty a strachu. Je to právě strach, který svírá srdce lidí, který mění mezilidské vztahy a který, žel, odvádí i mnohé věřící od modlitby, skutků milosrden­ství, od návštěvy bohoslužeb, tedy od samého živého Boha. Dnešní globálně propojený svět se ukázal jako systém velmi křehký, v mnohých odvětvích kolabuje a strach a nejistota se tím jen zvětšují a více na všechny dotírají.

Vinou této nemoci nás v minulém roce opustili a byli povoláni ke Stvořiteli mnozí naši blízcí a známí. Zůstáváme v modlitbách se všemi, kteří utrpěli ve svém okolí ztrátu a vyprošujeme Boží milosrdenství a věčnou paměť těm, kteří nás předešli v náplň věčnosti. Zejména pak vzpomínáme s láskou a úctou na duchovní otce, které k sobě v loňském roce Pán povolal.

Úloha nás, pravoslavných křesťanů, je v pevné víře a neutuchajících modlitbách k Trojjedinému Bohu nést světlo naděje mezi všech­ny lidi a být solí země. Při každé svaté liturgii se modlíme a při­mlouváme nejen za všechny pravoslavné křesťany, ale i za celý svět, tedy všechno Boží stvoření bez rozdílu. Celosvětová situace jistě není jednoduchá, buďme tedy pamětlivi toho, že naším duchovním domovem je Církev Kristova, kterou ani brány pekelné nepřemo­hou. Buďme Bohu vděčni, že vyslyšel naše modlitby a bohoslužebný život nebyl narušen jako v minulém roce a věřící mohli přicházet ke svatým tajinám jen s minimálními omezeními, které jistě nejsou pro věrné křesťany těžkým břemenem.

K letošnímu roku v pokoře a bázni Boží hledíme s nadějí, že nás Hospodin Bůh ušetří strádání let minulých a požehná své pastvě, aby mohla růst a vzkvétat. Věříme, že bude možné důstojně boho­služebně slavit výročí 80 let mučednické smrti vladyky novomučed­níka Gorazda, svatých novomučedníků otce Václava, otce Vladimí­ra a jejich druhů. Toto významné výročí je pro naši místní církev jedinečná možnost celé naší společnosti připomenout, jak klíčovou a zásadní roli v novodobých dějinách naší vlasti sehráli pravoslav­ní křesťané, kteří byli skutečnými následovníky Krista a nedbajíce nebezpečí se projevili jako hrdinové v nejtemnější hodině našeho národa a rukou podlých vrahů byli zavražděni. Neprosili své katany o milost, nepoddali se, věrně a naplněni klidem pevnou vírou v Kris­ta nehledali záchranu svého pozemského života, ale přijali pokorně korunu mučedníků.

Letošní výročí je i možností pro nás všechny ohlédnout se za pra­cí svatého novomučedníka vladyky Gorazda a za plody, které nesla a to vše bylo díky Milosti Boží a tvrdé, soustavné a nezištné práci svatého vladyky. Uvažme, že mu bylo vyměřeno pouhých 21 let, ve kterých se mohl věnovat svému arcipastýřskému poslání obno­vitele svatého pravoslaví v našem národě. Skloňme se v úctě před jeho odkazem, který nám zanechal a najděme v sobě mravní a mo­rální sílu v Duchu Svatém na přímluvy svatého vladyky Gorazda ve zvelebování pravoslaví v naší vlasti pokračovat. Nejedná se pouze o snažení kněží a duchovních, ale každého jednoho z nás. Buďme věrnými a upřímnými křesťany, snažme se ze všech sil vést pokojný a počestný život, buďme vzorem ctností pro naše bližní, kteří ještě nenalezli cestu k Bohu do Jeho Církve. Vždyť jsme povoláni ke svě­dectví o Kristu zejména svým životem a skutky víry. Nepolevujme v upřímné modlitbě, zkoumejme svá nitra, zda se v našem srdci či myšlení neusídlilo cokoli špatného, a pokud ano, snažme se ze všech svých sil o nápravu, odpouštějme jeden druhému, modleme se i za své nepřátele. Naplňujme v Duchu Svatém přikázání lásky k Bohu a bližnímu. Buďme pravými svědky našeho Pána a Spasitele Ježí­še Krista. Poklad svatého pravoslaví, víry našich otců, je dán všem národům a naším úkolem je, jak píše Písmo, jít do všech koutů světa, ke všem národům, a svědčit o Bohu Otci, Synu i Svatém Duchu.

Vyprošuji pro nás všechny Boží požehnání, hojnost Boží Milos­ti, aby nás Bůh ostříhal od veškerého pokušení, běd a nouze po všechny dny našeho žití. Aby naše srdce naplnil pokorou, poko­jem a pravou láskou. Kéž Hospodin žehná a posvěcuje svou pastvu.

Amen.

+Michal, arcibiskup pražský a českých zemí